Existují bakterie, které se pomnoží ve střevech a způsobí změnu konzistence stolice. Obvykle se do organizmu dostanou nevhodně upravenou stravou – domácími konzervami, mléčnými výrobky, zmrzlinou, zákusky. Důležitá je prevence a zákaz konzumovat potraviny tohoto typu ve stáncích a nebo na místech s nízkou úrovní hygieny.
Nejčastějšími původci jsou:
- Salmonela enterica – často se vyskytuje v mléčných výrobcích skladovaných na teplých místech. Asi za 8-12 hodin od nákazy má pacient horečku, průjem zelenej barvy a zvracení. Ve většině případů má lehký průběh, u kterého postačí dieta a dostatek tekutin. Antibiotika se podávají jen u závažnějších, komplikujících stavů – hlavně u kojenců.
- Kampylobakter jejuni – 2-4 dni po nákaze touto baktérií se objeví horečky, intenzívní bolest břicha a průjem. Nákaza se šíří hlavně v místech s veřejným stravováním s nízkým hygienickým standardem, nejčastěji v drůbežím mase. Nepodávají se žádné antibiotika, v závažných případech je možné podat např. Erythromycin.
- Escheria coli – vyvolává jednak onemocnění střeva, které se projevuje průjmem a také infekce urogenitálního traktu. Průjmové onemocnění probíhá velmi závažně, často se podobá dyzentérii. Objevuje se průjem, někdy s příměsí krve a hlenu, Šíří se hlavně nedostatečně tepelně zpracovaným masem (hamburger apod.).
- Stafylokoková enterotoxikóza – je onemocnění z potravy, které probíhá velmi lehce. Za několik hodin po požití infikované potraviny se objeví průjem, který však do 24 hodin většinou spontánně vymizí.
- Virové průjmy – kromě bakterií samozřejmě existují i viroví původci infekčních průjmů. Nejčastěji se vyskytují rotavirové infekce. Projevují se průjmem s horečkou, často doprovázených i zvracením. Vyskytují se v epidemiích, velmi rychle se přenášejí. Zvýšené riziko nákazy je u kojenců, kde hrozí dehydratace a vážné ohrožení zdraví.